Horní Újezd – Želetava B 3:2 (poločas 3:0)

Proti do té doby poslednímu mužstvu tabulky jsme nastoupili s třemi posilami z A týmu, což nám ve finále bylo málo platné. Snad s vědomím toho, že jsme měli v sestavě hráče na vyšší výkonnostní úrovni, ostatní hráči předváděli v prvním poločase naivní výkon s velkým množstvím nepřesných a nesmyslných nahrávek dozadu, které vysílaly hostující útočníky do šancí. Naše obrana byla neskutečně průchodná, čehož výsledkem byly tři fíky a nastřelená tyč a břevno naší branky. Domácí poctivě makali a za svůj výkon v prvním poločase byli po zásluze odměněni tříbrankovým vedením. Ve srovnání s naším trapným výkonem to vypadalo, jako kdyby naše béčko bylo na dně tabulky a Horní Újezd v klidném středu průběžného pořadí.

K popsání koloritu zápolení je třeba zdůraznit, že po celé utkání za nás hrála v podstatě dvě mužstva. První mančaft tvořili P. Ondráček, M. Čurda a P. Vranka. Tito hráči si přebírali míč již z úrovně naší obrany, vzájemnými nahrávkami jej dopravili k domácímu obrannému bloku do vzdálenosti cca 25 m od branky H. Újezda a tam jej zpravidla ztratili nebo v případě nejvyšší nouze nahráli některému z členů druhého našeho mužstva, jenž byl tvořen zbývajícími hráči Želetavy v poli. U těch zpravidla nepovedené akce končily ztrátou balónu, velmi nepřesnou střelou, centrem, který nebyl využit, nebo zazmatkováním v náznaku šance. Z naší strany se tedy jednalo o poměrně vydařenou parodii na fotbal.

Góly jsme nakonec vstřelili ze standardních situací především zásluhou kmenových béčkařů. Nejprve byl ve druhé půli faulován ve velkém vápně Z. Daniel, následnou penaltu proměnil M. Čurda. Pět minut před koncem jsme opět za faul na Z. Daniela zahrávali přímý kop a po nejistém zásahu gólmana H. Újezda dotlačil balón do brány J. Dostál. Na konci utkání byl ještě za hrubý faul vyloučen T. Veselý, čímž byla dovršena tragikomičnost našeho vystoupení.